• Bruntál v proměnách staletí

    Město Bruntál, z hlediska institucionálního pravděpodobně nejstarší město na území České republiky, je poprvé zmiňováno v tzv. Uničovské listině krále Přemysla I. Otakara z roku 1223, ze které lze usoudit, že Bruntál byl založen kolem roku 1213 jako vůbec první osada s magdeburským městským právem v českých zemích. V průběhu dalších staletí město prošlo obdobími rozmachu a slávy stejně jakou dobou úpadku a strádání. Bohatá a mnohdy pohnutá historie města Bruntálu zanechala své stopy i na jeho tvářnosti. Sledovat, jak se město vyvíjelo a měnilo, jak vypadalo v různých dobách, není ale vůbec snadné. Vždyť vůbec první vyobrazení města na mapě bruntálského panství z roku 1579 je velmi schematické, a tak za první věrohodnou podobu Bruntálu můžeme považovat až rytinu F. B. Wernera z 30. let 18. století. Další dochované rytiny zachycují město v 70. letech 18. století a na počátku 19. století. Vyobrazení Bruntálu přibývá v 19. století a od objevení fotografie již máme poměrně dostatek dokumentů, které město věrně zachycují. O nejstarší podobě města však můžeme soudit pouze nepřímo z map a plánů, z půdorysů, archeologických výzkumů či zmínek v jiných pramenech.

    Jak se tedy Bruntál vyvíjel a měnil v průběhu staletí?

    Zřetelný kolonizační půdorys města potvrzuje, že Bruntál byl v 1. polovině 13. století založen na zeleném drnu. Pro město byla vybrána výhodná poloha na mírném návrší obtékaném ze tří stran Černým potokem. Jádrem města bylo obdélné náměstí, z jehož rohů se rozbíhala pravidelná uliční síť, která ve stycích s hradbami měla původně brány, nazvané podle měst, k nimž stezky jimi procházející směřovaly - olomoucká, nisská a krnovská. Oproti jiným městům se šachovnicovým půdorysem, vesměs pozdějším, měl Bruntál ještě druhé, menší náměstí a náměstíčko u farního kostela, který byl zasvěcen, jak bylo zvykem ve městech ležících na zemských hranicích, patronu přemyslovské dynastie a zároveň zemskému ochránci, sv. Václavovi. První zmínka o tomto farním kostele sv. Václava (dnes Nanebevzetí Panny Marie), který je nejstarší dochovanou stavbou ve městě, pochází z roku 1295. Bruntál byl zřejmě záhy opevněn, z počátku plaňkovým hrazením, které obepínalo město přibližně v kruhu. Kamenné hradby nahradily toto opevnění zřejmě až ve druhé polovině 15. či počátkem 16. století. Město samo bylo postaveno ze dřeva, teprve později se začínalo používat k výstavbě kamene. Velikost města v té době lze odhadnout podle počtu várečných domů. Bruntál se svými 109 várečnými domy patřil k největším městům v českých zemích. Charakteristickým pozůstatkem gotického města jsou zachované úzké dlouhé parcely celé řady domů na hlavním náměstí.

    Doba pánů z Wrbna, kteří drželi a posléze vlastnili Bruntál od poslední čtvrtiny 15. století do roku 1621, významně zasáhla tvářnost města. Ve městě vzniklo panské sídlo - zámek, který byl od druhé poloviny 16. století až do počátku 17. století rozsáhle budován v renesančním slohu. Městské fortifikace byly doplněny novými baštami a bohatnoucí měšťanstvo přestavovalo v renesančním slohu i své domy. Svědkem těchto stavebních úprav je renesanční tzv. Gabrielův dům na hlavním náměstí či dům na Zámeckém náměstí čp. 2. Renesančních úprav se dočkal i farní kostel, který má z této doby západní štít a věž pokryty sgrafity a rodinnou hrobku Wrbnů (dnes zakristie), přistavěnou v roce 1585 Hynkem starším Bruntálským z Wrbna.  Z období jeho vlády pravděpodobně pocházejí i renesanční náhrobky pánů z Wrbna ve farním kostele. Za Bernarda mladšího Bruntálského z Wrbna vzniklo ve 2. polovině 16. století Nisské předměstí.

    Kvetoucí město zničila třicetiletá válka požáry, epidemiemi a plundrováním. Jeho obnova, probíhající již v barokním duchu, byla zahájena ve 2. polovině 17. století. Mezi jinými byl opraven a částečně upraven zámek, těžce poškozený při vpádech Švédů, věž farního kostela získala osmibokou nástavbu, ve které bývala strážnice, a barokní kopuli (dokončeno 1690), na Nisském předměstí byla v roce 1674 vysvěcena nová kaple sv. Michala a na Uhlířském vrchu postavena v letech 1653 - 1655 poutní kaple Panny Marie Pomocné.

    Následující 18. století přineslo Bruntálu nesmírné pohromy v podobě epidemií, požárů a válek. Přesto byla v tomto století zásadně změněna tvářnost města, které získalo barokní podobu. Nejrozsáhlejší a nejvýznamnější stavbou v této době byla výstavba piaristické koleje v letech 1731 - 1738 a piaristického kostela Panny Marie Těšitelky v letech 1739 - 1752. Barokně byl upravován i farní kostel: v letech 1729 - 1731 byly přistavěny dvě boční kaple a v roce 1782 byla dokončena barokní úprava věže po požáru 1764. V letech 1755 až 1758 nahradil původní kapli na Uhlířském vrchu nový kostel a barokně byl v letech 1766 - 1769 přestavěn i zámek. Barokní podobu také získala většina měšťanských domů na náměstí. Radnice, domy v severovýchodní části náměstí či budova dnešní umělecké školy však již byly koncem 18. a v první třetině 19. století přestavěny klasicistně či empírově.

    Dynamické 19. století přineslo s rozvojem průmyslu i nový rozkvět města, který se projevil i výstavbou celé řady nových staveb. Známkou nové doby bylo i zboření hradeb - městské brány byly zbořeny v letech 1823 - 1826 a následně zmizel téměř celý prstenec městského opevnění. Od druhé poloviny 19. století do vypuknutí 1. světové války vznikla řada továren i veřejných budov. Od roku 1841 stojí klášter sester Řádu německých rytířů (dnes Obchodní akademie a Střední zemědělská škola), v letech 1883 - 1887 byl postaven evangelický kostel u Kobylího rybníka, chudobinec na Jesenické ulici (dnes je zde mj. Galerie v kapli) byl zcela přestavěn roku 1856, veřejná nemocnice byla vybudována v letech 1883 -1884, nemocnice Řádu německých rytířů (dnes Všeobecná zdravotní pojišťovna) roku 1898. Pro školy, které v 19. století v Bruntále vznikly či byly obnoveny, byly stavěny nové budovy - pro tkalcovskou školu v roce 1897 (objekt naproti Komerční banky), zemědělskou školu v roce 1908 (dnes Krajská hygienická stanice) a pro gymnázium v roce 1912.

    V roce 1904 byla postavena nová budova nádraží (železnice byla vybudována v roce 1872), v roce 1905 elektrárna, roku 1908 okresní soud na dnešní Ruské ulici a v letech 1911 - 1912 komplex pivovaru, likérky a sladovny na dnešní Jesenické ulici (pozdější Seliko, naposledy Limova).

    I v meziválečném období pokračoval stavební rozvoj města, ve kterém vzniklo na 480 nových budov a řada starších byla upravena a rekonstruována. K nejvýraznějším objektům z období tzv. 1. Československé republiky patří budova Arcibiskupského chlapeckého semináře, postavená v letech 1924 -1926 (dnes objekt II. základní školy a Městského osmiletého gymnázia, známý pod označením Petrin). V roce 1928 byla rozšířena veřejná nemocnice, v roce 1931 byla dostavěna budova české menšinové školy (dnes mateřská škola Komenského). Z 2. poloviny třicátých let pochází tzv. stará budova okresního úřadu či bruntálská kasárna.

    Svůj dnešní vzhled získal Bruntál po 2. světové válce. Od počátku šedesátých let byla zbořena celá řada budov, aby uvolnila místo výstavbě nových sídlišť (Dolní, K. H. Máchy, Jesenická, Pionýrská, Květná), budov administrativních (nová budova okresního národního výboru, dnes již bývalé ředitelství státních statků, budova OV ČSTV, budova dnešního úřadu práce), sportovních (sportovní hala, krytý bazén), školních (I. a III. základní škola, střední odborné učiliště stavební, střední průmyslová škola, několik mateřských škol) či kulturních (nové kino), provozovnám služeb a obchodu i novým průmyslovým objektům. Uvedenými zásahy se radikálně změnila tvář mnoha ulic a zákoutí Bruntálu, který ztratil mnohé ze své bývalé poetičnosti.

    V devadesátých letech byla opravena či upravena řada starších objektů (rekonstrukce historických domů, úprava budovy úřadu práce), byly dokončeny objekty, jejichž výstavba byla zahájena v předchozích letech (objekt finančního úřadu a České pojišťovny), nově byly například postaveny budovy Telecomu, IV. základní školy, autosalonu na Staroměstské ulici či další obytné domy na Květné ulici.

    Výslednicí snah našich předků, kteří Bruntál jistě s dobrým úmyslem budovali, přestavovali a upravovali v průběhu všech předchozích staletí je město, jak jej známe, ve kterém žijeme a které je dnes naším domovem.